Vždy po návštěvě Španělska má moje máma předsevzetí si osvěžit němčinu. Divíte se proč ne po návratu z Německa?
Nedivte se, ve Španělsku, kam se rádi vracíme, bydlí velice přátelská němka Urschula, která má elánu na rozdávání a pořád by si povídala.
Mojí mámu její pozitivní energie přitahuje a strašně ráda by s ní mluvila od rána do večera.
Máma němčinu studovala na střední i na vysoké škole, ale bohužel je s ní schopná první dny mluvit jen o počasí nebo o něčem banálním, i přestože kdysi tento jazyk slušně ovládala.
Zbytek konverzace plyne ve stylu řeči těla a zvuků, což je také účinné, ale ne tolik, aby mohly spolu probrat vaření, zahradničení, rodinu a dalších spousty témat a obohatit jedna druhou o životní zkušenosti, radosti a starosti.
Ke konci našich dovolených už mamka němčinu ovládá na mnohem lepší úrovni a to je většinou po dvou týdnech, co se jí jazyk opráší a vždy si říká, že by na něm měla pracovat.
Letos do Španělska pojedeme znovu a stále se máma k němčině vrátit neodhodlala, ale až zas bude smutná z toho kolik se toho nestihla dozvědět a říct Urschule a až si přečte tento článek, tak třeba už se konečně na nějaký ten kurz zapíše.
A co vy? Také máte pocit, že jazyky, které se již neučíte pomalu zapomínáte?
Nezahazujte své znalosti jen tak, studium jazyků vás nejen obohatí o nová slovíčka, ale hlavně o to co se skrze ta slova a skrze lidi předává a to jsou vědomosti, zkušenosti, zážitky, prostě celý život, který je k nezaplacení.
