Není žádným tajemstvím, že slovanské jazyky jsou si velmi podobné. Mnohá slovíčka jsou napříč slovanskými jazyky stejně znějící a můžete si myslet, že jim rozumíte, ale ne vždy tomu tak musí být.
Česky mluvící známí, manželé, vyrazili do Polska na výlet, pán nějaké základní znalosti polštiny měl, ale jeho paní vůbec. Během pobytu v Polsku si všímala podobnosti jazyků a přišlo jí, že všemu podstatnému v obchodech a restauracích rozumí a domluvit se tam dokáže i bez hlubší znalosti polštiny.
Jeden večer se šli projít do parku, kde manžel na chvilku nechal manželku sedět na lavičce samotou, zatímco jí kupoval zmrzlinu. Během té doby k ní přišel nějaký polák a řekl jí: “pięknie pachniesz”. Manželka se uraženě hned zvedla a šla za manželem kupujícím zmrzlinu a ujišťovala se, že tomu tak není. Manžel se na ni udiveně podíval a povídá, že opravdu nepáchne, ale krásně voní a divil se jak jí to napadlo. Ona mu na to pověděla, že jí nějaký pán řekl, že pěkně páchne. Manžel se zpočátku naštval, že si někdo dovolil takto urazit jeho manželku, ale hned na to se začal smát.
Došlo mu totiž, že slovo zapach v polštině, znamená vonět v češtině.
