Slovosled v němčině bývá pro české studenty jeden z největších „aha“ momentů – i největších frustrací. Důvod je jednoduchý: v češtině si s pořadím slov často pomůžeme intonací a pády, zatímco v němčině je klíčové místo slovesa. Jakmile pochopíte pár pravidel, věty se najednou začnou skládat samy.
V tomto článku si ukážeme nejdůležitější pravidla slovosledu (hlavní věta, vedlejší věta, otázky) a přidáme i praktické tipy, jak to dostat do automatismu.

Dobrá zpráva: nepotřebujete deset tabulek. Stačí pochopit 3 základní situace a máte vyhráno.
V běžné oznamovací větě platí jednoduché pravidlo:
V hlavní větě je určité sloveso (časované) vždy na 2. pozici.
| Typ věty | Příklad | Kde je sloveso? |
| Začínám podmětem | Ich lerne Deutsch. | 2. pozice |
| Začínám příslovcem (dnes, zítra…) | Heute lerne ich Deutsch. | 2. pozice (podmět jde za sloveso) |
| Začínám jiným členem věty | In Prag wohne ich. | 2. pozice |
Nejčastější „past“ pro Čechy: když větu nezačnete podmětem, máte tendenci nechat podmět na 1. místě a sloveso posunout dál. V němčině ale sloveso musí zůstat na 2. pozici.
Špatně: Heute ich lerne Deutsch.
Správně: Heute lerne ich Deutsch.
Jakmile máte ve větě konstrukci typu můžu + dělat, chci + jít, musím + pracovat, často se objeví 2 slovesa:
Pravidlo je jednoduché:
Časované sloveso je na 2. pozici, infinitiv jde na konec věty.
Příklady:
Tip: Vnímejte větu jako „kroketu“: sloveso na 2. místě je začátek, a druhé sloveso je uzávěr na konci.
Vedlejší věta v němčině je pro Čechy často největší změna. Typicky ji poznáte podle spojek jako:
weil (protože), dass (že), wenn (když/pokud), ob (zda), obwohl (přestože)…
Pravidlo:
Ve vedlejší větě jde určité sloveso na konec.
Příklady:
Pozor: Pokud je ve vedlejší větě více sloves, často skončí na konci celý slovesný blok (např. arbeiten möchte).
U přímých otázek je slovosled často „obrácený“:
Příklady:
1) Podmět na špatném místě po příslovci
Špatně: Heute ich gehe ins Büro.
Správně: Heute gehe ich ins Büro.
2) Zapomenuté sloveso na konci u modálních sloves
Špatně: Ich kann heute nicht. (v běžné řeči se to občas objeví, ale v učení je lepší držet plnou větu)
Správně: Ich kann heute nicht kommen.
3) Vedlejší věta bez slovesa na konci
Špatně: …weil ich heute keine Zeit habe nicht.
Správně: …weil ich heute keine Zeit habe.
4) Dvě věty spojené „protože“ bez správné stavby
Čeština: „Nepřijdu, protože mám práci.“
Němčina: Ich komme nicht, weil ich arbeiten muss.
Pokud chcete, aby se slovosled stal automatický (a ne jen „vím pravidlo, ale v mluvení nestíhám“), je potřeba krátké pravidelné vedení a zpětná vazba. Přesně s tím studentům pomáháme i v IJV.
V kurzu vás to naučíme prakticky: krátké drily, okamžité opravy, vysvětlení „proč“ a hlavně trénink ve větách, které skutečně používáte (práce, cestování, každodenní situace).
Mini shrnutí: Hlavní věta = sloveso na 2. místě. Vedlejší věta = sloveso na konci. Otázka ano/ne = sloveso na začátku. Jakmile tohle ukotvíte, němčina začne dávat mnohem větší smysl.