Cítíte se nekomfortně v situaci, kdy musíte mluvit v cizím jazyce? Přenecháváte mluvení na kamarádech, o kterých jste přesvědčeni, že mají lepší jazykové znalosti než Vy? Stydíte se pokaždé, když na Vás někdo promluví a vy nevíte, na co se dotyčný ptal nebo jak mu odpovědět? Přitom jste ale pochopili gramatiku, máte určitou slovní zásobu a jakmile máte s někým vést rozhovor, jakoby by vyšlo Vaše veškeré snažení naučit se cizí jazyk v niveč? Nebojte, rozhodně nejste sami. Tento problém se týká naprosté většiny lidí, kteří se učí novému jazyku.
Do určité míry za to může výuka cizích jazyků na českých školách. Ta je sice kvalitní, ale v jednom má stále mezeru, a to v konverzacích, ať už s českým učitelem nebo rodilým mluvčím. Dále se také o Češích obecně říká, že nejsme sebevědomým národem, velkou roli v tom tedy hraje stydlivost a strach.
Co s tím a jak se rozmluvit?
Na internetu můžete najít mnoho rad jako je “buďte trpěliví”, “překonejte vlastní strach” a podobně. Shodneme se na tom, že to je sice pěkné, ale člověk si z toho moc nevezme. V rámci tohoto článku bych Vám proto chtěla představit několik osobnějších rad, které by Vám mohly pomoci:
1) Uvědomit si, že chyby jsou v pořádku
Jak prosté, že? Ale pokud se nad tím zamyslíte, je to tak. Jestliže mluvíte s rodilým mluvčím, nebude Vás peskovat za to, že jste v jedné větě použil špatný čas a ve druhé špatnou předložku. Bude rád, že si s Vámi popovídá. Stejně tak se Vám nebude posmívat za Váš přízvuk, naopak naprostá většina rodilých mluvčí považuje akcenty za roztomilé. :)
Nebo si to zkuste představit obráceně, když se bavíte s někým, kdo se učí česky, smějete se mu za jeho chyby? Viďte, že ne?
A teď si vemte situaci, kdy se např. bavíte s Němcem nebo Španělem anglicky? Oba můžete mít mezery v gramatice, oba můžete mít přízvuk.. tak proč se stydět nebo bát, když jste v podobné situaci? :)
2) Povídejte si sami pro sebe
Může se to zdát divné, ale zkuste si někdy popovídat sám se sebou. Vezměte si jakékoliv téma, o kterém víte, že máte co říct... a teď zkuste třeba na 5 minut mluvit. Nikdo Vás neposlouchá, tak se toho nemusíte bát.
3) Z každé situace se dá vybruslit
Může se Vám stát, že během vyprávění nebudete vědět, jak říct nějaké slovo v cizím jazyce. No a co? Nikdo po nás přeci nechce, aby se z nás stal chodící slovník. Omluvte se, řekněte, že nevíte, jak se slovo řekne v dané řeči a zkuste ho popsat. Společnými silami na to určitě přijdete a můžete pokračovat ve vyprávění dál. :)
4) Mluvte jen s lidmi, co neumí česky
Tuto radu už jste v určité formě slyšeli, ale opravdu je ta nejefektivnější. Pokud máte možnost vycestovat nebo si domluvit hodiny s rodilým mluvčím, udělejte tak. Ne nadarmo se říká “hodit někoho do vody, aby se naučil plavat.” Jakmile Vám v určitých situacích už nepomůže čeština, Váš pokrok s mluvením teprve začne. Nebude to jednoduché, nejspíše se ze začátku pěkně zapotíte a nebudete si připadat nejkomfortněji, ale s postupem času nabydete sebedůvěry a mluvení v cizím jazyce Vám už nebude nepříjemné. Prostě si zvyknete. :)
