Právě otázka užitečnosti se dostala na přetřes o Vánocích u kulatého rodinného stolu. Rodinní příslušníci vznesli obavy, zda se nejedná o něco zbytečného, a podivovali se nad tím, proč raději nezdokonaluji francouzštinu. S odstupem a bez emocí jsem se rozhodla k tomuto problému vrátit a dostala jsem se minimálně ke třem důvodům, proč se učit “ten další” a “ne tolik významný” jazyk.
Ono české přísloví “kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem” má něco do sebe. Už jen z toho hlediska, že mnoho frází a ustálených spojeních nelze, nebo jen velmi těžko, přeložit. Jak byste cizinci přeložili například idiom, který říká “že něco nestojí ani za mák?”. Mnoho jazyků má k českým idiomům samozřejmě ekvivalent, který ale v doslovném překladu zmate posluchače stejně, jako kdybychom výše zmíněné přirovnání překládali doslova třeba do angličtiny. Další, čeho si začnete při studiu dalších cizích jazyků všímat, je podobnost mezi různými jazyky v jejich jazykových rodinách. Můžete tak při čtení textů v daném jazyce hledat slovíčka, která sice neznáte, ale díky znalosti jiných jazyků dokážete odhadnout, co asi znamenají. Samozřejmě je ale nutné dodat, že je třeba dávat si pozor na falešné přátele :)
Pocit stagnace a neschopnosti hnout se z místa jsou jevy, se kterými se potkal snad každý student jazyka. Po určité době, kdy vám učení jde, máte pocit, že se každý den posouváte mílovými kroky dopředu, nastane období, kdy vám naopak nic nejde, nedokážete si zapamatovat nová slovíčka, pochopit novou gramatiku. Tomuto stadiu se říká jazykové plateau, pokud ve své snaze vytrváte, dokážete se od něho odrazit. Přesto se ale jedná o nepříjemný jev, který vás může demotivovat od toho se o to vůbec snažit. Myslím si, že učení se nového jazyka vám může vehnat i nový vítr do plachet na plavbě ke zdolání jazyka, se kterým zrovna bojujete. Přece jen, v začátcích jazyka jde všechno rychle, velmi záhy zaregistrujete zlepšení. A tento úspěch vás může motivovat a překonat jazykové plateau, se kterým se potýkáte jinde.
Když se mě můj strejda zeptal na to, proč se raději neučím španělsky, odpověděla jsem, že by mě španělština spíše nebavila a že se vidím spíše v norštině. V tu chvíli mi to připadalo jako nedostatečná odpověď a vyčítala jsem si, že jsem nepřišla s lepším argumentem. Zpětně viděno to ale vůbec špatný argument není, nikdo se nechceme učit něco, co nás nebaví a u jazyků je to možná ještě důležitější. Zároveň si troufám tvrdit, že každý jsme jako jednotlivec stavěni na různé jazykové skupiny, a tak jak někdo bude trpět u němčiny, může ji někdo jiný považovat za nejlepší jazyk na světě. Asi panuje všeobecná shoda na tom, že angličtina je základ, ale u dalších jazyků nevidím důvod tlačit se do něčeho, co vám nesedí. Najděte to, co vás baví. A inspiraci k novým jazykům, které byste se mohli učit, najdete i v naší nabídce jazykových kurzů.
