Podobně jako v Česku, i v Norsku patří Vánoce k těm nejvíce slaveným. Spoustu tradic se dodržují již po mnoho let navzdory dnešní uspěchané době. Narozdíl od nás Čechů jsou Norové během vánočního období velmi klidní, nepřehání to s velkým vánočním úklidem, neshánějí dárky na poslední chvíli. Naopak mnohem více dbají na to, aby si tento kouzelný čas užili v klidu a pohodě se svými blízkými bez zbytečného spěchu. V tomto článku se dozvíte, co je pro norské Vánoce typické, čím se liší od těch českých, nebo také kdo na severu nosí dárky.
Severské sváteční pokrmy
Nedílnou součástí vánočních svátků je samozřejmě sváteční jídlo a tradiční pokrmy. Pro spoustu norských rodin začínají vánoční svátky už 23. prosince, kdy se zdobí stromek a vyrábí se perníčky zvané pepperkaker, ze kterých se následně vyrábí perníková chaloupka neboli pepperkakehaus. Často už ke snídani se sejde široký okru rodiny a podává se losos na všechny možné způsoby, vařená vejce, krevetový salát a také spousta sýrů. K obědu se podává mléčná rýžová kaše s máslem, cukrem a skořicí neboli Rigrøt. Do jedné porce se přidá mandle a ten, kdo dostane tuto porci, bude mít v novém roce štěstí.
Nejčastější norské štědrovečerní jídlo se připravuje už od rána. Pinnekjøtt jsou prosolená jehněčí nebo skopová žebírka, která je nutné den předem nechat odstát několik hodin ve vodě, aby pustila sůl. Následně se vyrovnají na březová dřívka do hrnce s trochou vody a pozvolna se několik hodin paří, dokud není maso zcela měkké. Podávají se s bramborami, tuřínovou pastou, vařenou mrkví a sladkou brusinkovou marmeládou. Název tohoto pokrmu je odvozen od slov "pinne", což znamená dřívka nebo tyčky, a "kjøtt", norsky maso.
Volba štědrovečení večeře v Norsku závisí také na tom, v jaké části země se nacházíte. Kromě pinnekjøtt se také často podává svineribbe (vepřová žebírka), kalkun (krocan), lutefisk (sušená ryba naložená v nálevu), nebo torsk (treska), která je typická pro sever Norska.
Také cukroví nesmí během Vánoc na sváteční tabuli chybět. Jedním z nejoblíbenějších je moučník Julekake, což je obdoba české vánočky. Obsahuje rozinky, kandovanou kůru a kardamon.
Kdo v Norsku nosí dárky?
Dlouhé bílé vousy a červená kombinéza s čepicí, tak nějak si představte norského skřítka zvaného Julenissen. Je to v podstatě takový kříženec mezi Santou a trpaslíkem. Historicky patřil takzvaný Nisse vždy k určité rodině. Přebýval buď na půdě nebo ve chlívě a pokud jste mu nezanechali nějaký úplatek v podobě rýžové kaše nebo piva, mohl napáchat nějakou neplechu, například seslat nemoci na lidi a zvířata nebo zničit úrodu. Dárky přinese večer 24. prosince a ptá se dětí, jestli byly hodné. V dnešní době je však v Norsku běžné, že se dárky podepisují, takže například děti dostanou dárek, na kterém je nadepsáno "pro ... od maminky a tatínka".
Co by to bylo za norské Vánoce bez české Popelky
Jednou z nejdůležitějších vánočních tradic v Norsku je sledování pohádky Tři oříšky pro Popelku. Ačkoli je celý film dabovaný jedním mužským hlasem herce jménem Knut Risan (v Norsku se totiž filmy běžně nedabují), nedají na něj Norové dopustit. Poprvé byla vysílaná roku 1975, tedy pouze dva roky po premiéře. Zajímavostí je, že Risan předtím film ani neviděl a na jeho nadabování měl pouhý jeden den.
Historická zajímavost na závěr
Už od roku 1947 věnuje Norsko Velké Británii velký vánoční strom jako poděkování za pomoc, kterou Británie poskytla Norsku během druhé světové války. Tento strom je vždy umístěn na Trafalgarském náměstí.
Norské Vánoce mají nepochybně své kouzlo s pohádkovou atmosférou. Pokud byste se někdy měli možnost do Norska, nejen během vánočních svátků, podívat, rádi Vám pomůžeme s výukou norštiny.
Přejeme Vám co nejkrásnějí a nejpohodovější prožití vánočního období! :)
