Oslava Velikonoc už je za rohem. Ať už tradiční české Velikonoce patří k vašim oblíbeným svátkům nebo ne, rozšiřte si obzory ohledně tohoto svátku v zahraničí, nechte se inspirovat a třeba to zkuste tento rok jinak.
Bermudy (Easter / Páscoa)
Každoročně na Velký pátek probíhá na pláži v Horseshoe Bay Festival pouštění draků. Je to zdejší nejoblíbenjěší tradice. Ačkoliv pouštění draků nemusí pro někoho působit jako taková zábava, určitě má mnohem větší kouzlo na pláži při západu slunce. Své odůvodnění má tato velikonoční tradice velmi originální. Údajně se paní učitelka v nedělní škole snažila žákům vysvětlit, jak se Ježíš dostal do nebe. Vytvořila tedy model kříže, který připomínal draka.
Francie (Pâques)
Nikoho asi nepřekvapí, že francouzské Velikonoce se točí především kolem jídla. Nejčastější pokrm o Velikonocích je jehněčí na různé způsoby, které má symbolizovat obětního beránka. Kromě masa se také podávají briošky, fazolky, chřest, a samozřejmě taky sladkosti jako čokoláda a marcipán. Čokoládová velikonoční vajíčka však ve Francii nerozdává velikonoční zajíček, ale traduje se, že když zvony po cestě z Říma letí zpět do Francie, z oblohy padají sladkosti jako čokoládová vajíčka, kuřátka a zajíčci.
Itálie (Pasqua)
V Itálii jsou Velikonoce vnímány jako významný náboženský svátek spojený s klasickými zvyky. Časté jsou zde pochody, která oslavují Kristovo zmrtvýchvstání a zajišťují hojnost. Na Sicílii je tento zvyk pojat trochu netradičně. Na svátek Abballu de daivuli občané nosí strašidelné zinkové masky a červené šaty, které mají připomínat ďábla. Tito lidé představující ďábla chytají "čisté duše". Pokud je někdo chycen, musí ďáblovi do večera zaplatit drink. Večer pak přichází Panna Marie s Ježíškem a anděly, kteří by měli ďábly odehnat.
Korfu (Πάσχα / Easter / Ostern)
Celkem nebezpečnou tradicí je shazování hliněných květináčů na Korfu. Dle legendy ze 16. století třesk rozbitých květináčů odpuzuje zlě duchy a zároveň symbolizuje nový začátek. Ostrované vyhazovali z oken vše nepotřebné a byli tak lépe připravení na nový rok. Proto na Bílou sobotu přesně v 11:00 lidé shazují z oken a balkonů květináče.
Lucembursko (Ouschteren / Ostern / Pâques)
Velmi lákavá je tradice rozdávání preclíků o Preclíkové neděli neboli Bretzelsonnden. Lucemburské preclíky se ale od těch, které známe u nás, celkem liší. Jedná se o křehké, nadýchané pečivo s polevou a mandlemi. Tuto pochoutku mladíci dávají právě o Preclíkové neděli dívce, která se jim líbí. Pokud dívka preclík přijme, dává tím najevo zájem a její nápadník může přijít na Velikonoční neděli na návštěvu. Když je přestupný rok, role se obracejí a preclíky dávají ženy.
Německo (Ostern)
U našich sousedů je oblíbená "vaječná" disciplína spočívající v přehozu vejce přes dům. Správně by měl vlastník nemovitosti vajíčkem přehodit a někdo jiný na druhé straně chytat. Údajně má tato tradice ochránit dům před bleskem.
Norsko (Påske)
Určitě jednu z nejlákavějších tradic mají Norové. Takzvaně Paaskekrim ("velikonoční krimi") je tradice založená na čtení krimi a detektivek a sledování kriminálek v televizi během Velikonoc. Svůj původ má tato tradice v reklamní kampani jednoho z největších norských vydavatelství Gyldendal v roce 1923. V novinách se objevil titulek "Noční přepadení vlaku do Bergenu". Nicméně nešlo o název článku, ale o reklamu na novou knihu autorů Nordahla Griega a Nilse Liea. Tato reklama údajně působila velmi opravdově, a tak jsou od té doby Velikonoce občas přezdívány jako "svátek detektivek".
Polsko (Wielkanoc)
Nikoho zřejmě nepřekvapí, že v Polsku mají Velikonoce velkou tradici a patří spolu s Vánocemi k těm hlavním svátkům. Dnes je však nejoblíbenější tradicí polévání na takzvané Mokré pondělí (Śmigus Dyngus), kdy lidé po sobě navzájem stříkají vodu. Ačkoliv dříve polévali především svobodné dívky své nápadníky, dnes se na to nehraje a soupeří každý s každým.
Švédsko (Påsk)
Další skandinávská tradice praví, že na Zelený čtvrtek, tedy poslední čtvrtek před Velikonocemi, vylétají čarodějnice neboli påskkärring na košťatech. Dnes se děti ve Švédsku převlékají do starého obnošeného oblečení, zamaskují si obličeje červeně, nakreslí pihy a bradavice a chodí k sousedům koledovat, popřát hezké Velikonoce a rozdat vajíčka. Za to dostávají stejně jako u nás dobroty a sladkosti.
Pokud byste rádi znali nejen velikonoční tradice v některé z těchto zemí, ale přímo se ponořili do jazykové výuky, rádi Vám s tím pomůžeme. Podívejte se na naši nabídku kurzů.
