
V němčině se české sloveso muset podle významu často vyjadřuje dvěma slovesy. Müssen vyjadřuje nutnost nebo silný předpoklad, zatímco sollen vyjadřuje především povinnost, úkol či doporučení, které vychází z něčího pokynu nebo očekávání. Rozdíl je dobře vidět v záporných větách: nicht müssen znamená „nemuset“, zatímco nicht sollen znamená „nemít něco dělat“.
Rychlá odpověď
Müssen znamená muset – vyjadřuje nutnost nebo silný předpoklad. Sollen často odpovídá českému mít něco udělat – vyjadřuje povinnost, úkol nebo doporučení vycházející z něčího pokynu či očekávání. V záporné větě proto nicht müssen = nemuset, ale nicht sollen = nemít něco dělat.
Müssen použijte, když mluvíte o nutnosti vyplývající ze situace, okolností nebo určité povinnosti. Není to jen přání nebo rada, ale něco, co je potřeba udělat. Nutnost přitom může vycházet i z požadavku jiné osoby nebo z pravidel.
Müssen se používá také tehdy, když na základě dostupných informací považujeme něco za velmi pravděpodobné. Čeština v tomto významu často říká „musí to tak být“. Nejde však o absolutní jistotu, ale o silný závěr mluvčího.
Sollen použijte především tehdy, když povinnost, úkol nebo doporučení vychází z pokynu či očekávání někoho jiného – například školy, lékaře, rodiče nebo kolegy. Často odpovídá českému „mám“ nebo „máš“ ve významu „mám něco udělat“. Rozdíl oproti müssen není absolutní: obě slovesa mohou vyjadřovat povinnost, ale sollen více zdůrazňuje pokyn nebo očekávání.
V otázce se sollen používá, když nabízíme pomoc nebo se ptáme, co máme udělat: Soll ich das Fenster öffnen? – Mám otevřít okno? Stejnou funkci má i Soll ich dir helfen? – Mám ti pomoct?
V konjunktivu II (sollte) může sollen vyjadřovat mírnější radu nebo doporučení: Du solltest mehr schlafen. – Měl bys víc spát. Podmínková konstrukce Sollte es morgen regnen, bleiben wir zu Hause. – Pokud by zítra pršelo, zůstaneme doma – má jinou funkci: vyjadřuje možnost, za které nastane určitá situace.
Samostatným významem je také zprostředkování informace, kterou mluvčí sám nepotvrzuje, často ve smyslu „prý“: Er soll sehr freundlich sein. – Prý je velmi přátelský.
V oznamovací hlavní větě stojí určité modální sloveso (muss, soll) na druhém místě a infinitiv významového slovesa obvykle na konci věty: Ich muss heute länger arbeiten. Ve vedlejší větě se určitý tvar modálního slovesa přesouvá na konec: Ich weiß, dass ich heute länger arbeiten muss. – Vím, že dnes musím pracovat déle.
Tip
Při psaní si položte jednoduchou otázku: zdůrazňuji nutnost, nebo něčí pokyn či očekávání? Pokud jde především o nutnost vyplývající z okolností nebo povinnosti, často použijete müssen. Pokud zdůrazňujete, že něco máte udělat podle pokynu nebo doporučení školy, lékaře, rodiče či kolegy, často použijete sollen. V některých situacích jsou možná obě slovesa, ale mění se významový důraz.
Typická chyba
České „nemusíš“ ve významu „není to nutné“ se nepřekládá jako Du sollst nicht ani Du darfst nicht. Správně je Du musst nicht kommen. – Nemusíš přijít (není to nutné). Věta Du sollst nicht kommen. znamená „nemáš přijít“, tedy že podle něčího pokynu nebo očekávání přijít nemáš.
Pro vyjádření zákazu se často používá záporný tvar slovesa dürfen: Du darfst hier nicht parken. – Tady nesmíš parkovat. Také nicht sollen může v určitém kontextu vyjadřovat zákaz, ale samo o sobě neznamená totéž co nicht dürfen.
Doplňte správný tvar slovesa müssen nebo sollen:
Řešení:
Pokud vás zajímají další časté záměny v němčině, pokračujte tady:
Chcete modální slovesa používat bez přemýšlení?
Rozdíl mezi müssen a sollen si nejlépe osvojíte, když věty s modálními slovesy začnete sami tvořit a používat v rozhovoru.
Podívejte se na jazykové kurzy němčiny v IJV.